Máš pocit že jako máma selháváš? Funguje ti respektující výchova?

 

Kolikrát sis za poslední dobu řekla, že dnes už budeš klidnější? Že se nenecháš rozhodit ranním oblékáním, nekonečným přemlouváním u čištění zubů nebo tím, že tvoje dítě po desáté odmítne udělat něco, co potřebujete zvládnout během pár minut.

 

Jenže pak přijde další den, další situace a ty najednou slyšíš sama sebe, jak křičíš. A v tu chvíli se ti sevře žaludek, protože přesně takhle jsi být nikdy nechtěla.

 

Možná sis kdysi slíbila, že nebudeš jako tvoje máma. Že tvoje dítě bude vyrůstat jinak. Že doma bude respekt, klid a bezpečí.

 

Čteš knihy, posloucháš podcasty, absolvuješ kurzy o respektující výchově, snažíš se dělat všechno správně… a stejně si večer leháš do postele s pocitem, že jsi zase selhala.

 

A víš co?

Nejsi v tom sama.

 

Tohle totiž není o tom, že bys byla špatná máma. Není to ani o tom, že by tvoje dítě bylo zlobivé. Je to o tom, že už strašně dlouho funguješ na hraně svých sil a tvůj nervový systém už jednoduše nemá z čeho brát.

 

Každý den dáváš kus sebe svému dítěti. Přemýšlíš nad tím, co říct, jak reagovat, co udělat jinak, aby se cítilo dobře. Snažíš se být trpělivá, laskavá, vnímavá. Jenže při tom všem jsi úplně zapomněla na toho nejdůležitějšího člověka, kterého tvoje dítě ve svém životě má.

 

Na jeho mámu.

Ano, na sebe.

 

Kolik energie každý den vydáš pro ostatní?

Kolikrát se v noci probudíš?

Kolikrát odložíš svoje potřeby, protože děti mají přednost?

Kdy naposledy jsi udělala něco jen proto, že to udělalo radost tobě?

 

Možná už ani nevíš, co tě baví.

Možná už ani nevíš, kdo vlastně jsi, když zrovna nejsi máma.

Možná už ani nevíš, co bys sama potřebovala.

 

A přesto máš pocit, že investovat čas nebo peníze do sebe je sobectví. Že nejdřív musí být postarané o všechny ostatní a teprve potom, možná někdy, přijde řada na tebe.

Jenže ono to tak nefunguje.

 

Péče o sebe není luxus ani odměna za dobře odvedenou práci. Je to biologická potřeba. Stejně jako spánek, jídlo nebo voda. Bez ní můžeš chvíli fungovat, ale ne dlouhodobě. A čím déle svoje potřeby odsouváš, tím častěji budeš reagovat způsobem, který tě samotnou bolí.

 

Možná si říkáš, že potřebuješ dovolenou. Měsíc někde u moře, kde bude konečně ticho.

Kéž bych ti to mohla zařídit.

 

Ale co ti nabídnout umím, je něco, co si můžeš odnést do svého každého dne. Pomohu ti pochopit, proč reaguješ právě tak, jak reaguješ. Společně se podíváme na strachy, bolesti a zkušenosti z tvého vlastního dětství, které dnes možná úplně nevědomky ovlivňují tvoje rozhodování i způsob, jakým přistupuješ ke svému dítěti.

 

Nebudu tě učit, jak být dokonalou mámou.

Budu tě podporovat v tom, abys byla mámou, která rozumí sama sobě.

 

A hlavně zjistíš, že v tom nejsi sama. Že to, co prožíváš, není tvoje selhání. Že existuje cesta ven i z pocitu, že už nemůžeš. A že i když si dnes myslíš, že na sebe nemáš čas, společně ho najdeme.

Proto jsem vytvořila Letní balíček pro mámy.

 

Ne proto, abych ti přidala další povinnost do už tak přeplněného dne. Ale proto, že chci podpořit ženy, které dávají všechno všem kolem sebe a samy sebe odsunuly na úplný konec seznamu.

Možná bez mrknutí oka koupíš dítěti nové boty, zaplatíš kroužek nebo výlet. Když ale přijde na investici do sebe, ozve se hlas, který říká: „To je zbytečné. To počká. To si nezasloužím.“

Jenže právě ty jsi tím největším darem, který můžeš svému dítěti dát.

 

Protože dítě nepotřebuje dokonalou mámu.

Potřebuje mámu, která není na všechno sama. Mámu, která ví, jak se postarat nejen o své dítě, ale také o sebe.

Pokud cítíš, že se tě moje slova dotkla, možná je právě teď ten správný čas udělat první krok.

 

Letní balíček otevírám jen pro omezený počet maminek, protože chci mít prostor věnovat se každé z nich naplno. Pokud cítíš, že nastal čas přestat odkládat samu sebe, budu ráda, když se ke mně přidáš.

Na čem budeme společně pracovat
Možná už víš, jak bys chtěla své dítě vychovávat. Jenže ve chvíli, kdy jsi unavená, přetížená nebo tě dítě něčím silně zasáhne, jako by všechna ta moudra zmizela. Najednou reaguješ úplně jinak, než sis přála.

Není to proto, že bys byla špatná máma.

Je to proto, že v těchto chvílích přebírá řízení tvůj nervový systém a staré obranné mechanismy, které sis vytvořila už jako dítě.

Ve spolupráci proto nepůjdeme jen po povrchu. Nebudeme řešit jen to, co dělat jinak. Budeme společně objevovat, proč reaguješ právě tak, jak reaguješ.

Budeme pracovat s regulací nervového systému, aby ses i v náročných situacích dokázala vracet zpět do klidu.

Podíváme se na traumata, bolestivé zkušenosti a přesvědčení z dětství, která dnes možná nevědomky ovlivňují tvé rodičovství.

Postupně začneš rozpoznávat svoje automatické reakce, které dnes přicházejí ze strachu, bezmoci nebo potřeby mít věci pod kontrolou.

Naučíš se jednoduché, ale velmi funkční techniky, jak si pomoci sama ve stresu.

A krok za krokem se budeš učit reagovat jinak.

Ne ze starých zranění.

Ale z vědomého rozhodnutí.

Z klidu.

Z lásky.

Protože právě tehdy se začíná měnit nejen vztah k dítěti, ale i vztah k sobě samé.

Co díky spolupráci získáš
Naučíš se rozpoznat okamžik, kdy tvůj nervový systém přebírá kontrolu, a získáš konkrétní nástroje, jak se vrátit zpět do klidu.

Přestaneš být řízená starými vzorci z dětství a začneš jednat vědomě, podle svých hodnot a ne podle minulých zranění.

Lépe porozumíš tomu, proč tě některé situace s dítětem spouštějí mnohem víc než jiné.

Začneš reagovat z místa bezpečí, lásky a důvěry místo ze strachu, tlaku nebo pocitu selhání.

Postupně zpracuješ témata z vlastního dětství, která ovlivňují tvoje rodičovství i vztahy.

Získáš větší důvěru sama v sebe a přestaneš pochybovat o každém svém rozhodnutí.

Vytvoříš doma klidnější atmosféru, aniž bys musela být dokonalou mámou.

Nebudeš na to sama. Po celou dobu spolupráce budeš mít moji podporu. Když přijde náročná situace, nebudeš čekat týdny na další konzultaci. Budeš vědět, že se máš na koho obrátit. Právě v těchto okamžicích totiž často vznikají ty největší posuny.

Získáš bezpečný prostor, kde můžeš být sama sebou – bez hodnocení, bez pocitu, že něco děláš špatně, a bez obavy říct nahlas i to, za co se dnes stydíš.

Především ale zjistíš, že na všechno nemusíš být sama. Že změna nemusí začít u tvého dítěte. Může začít u tebe.

CITACE

„Nepotřebovala jsem další radu. Potřebovala jsem pochopit sama sebe.“
„Poprvé jsem si uvědomila, že nekřičím kvůli svému dítěti, ale kvůli bolesti, kterou jsem si nesla už od dětství.“
„Neměnilo se moje dítě. Měnila jsem se já. A najednou se změnila celá atmosféra doma.“
„Když jsem pochopila svůj nervový systém, přestala jsem bojovat sama se sebou.“
„Dnes už nereaguji automaticky ze strachu. Poprvé mám pocit, že si svoje reakce opravdu vybírám.“
„Největší úlevou pro mě bylo zjistit, že nejsem špatná máma. Jen jsem byla dlouho přetížená a sama.“