Co je lepší, léky nebo homeopatika? Co je účinější? Proč homeopatii někteří lidé zatracují? Proč se nemusí jedno s druhým vylučovat?
Někteří lékaři homeopatii zatracují, pomlouvají nebo dokonce vysmívají. A vlastně ani není divu. Roky se učili o lécích a fyzickém tělu. Učili se o chemii a chemických reakcích těla. Během studia si mohli sáhnout nejen na kůži, ale třeba i na vnitřní orgány. Mohli je cítit v ruce. O lécích není třeba debatovat. Tam je jasně viditelná jejich akce a reakce těla na ně.
Obor homeopatie na fakultě pravděpodobně tito lékaři neměli, a proto neví, jak homeopatie opravdu funguje. Lékaři používají z velké části racio – na co si nemohou sáhnout, jako by neexistovalo. Samozřejmě ve vší úctě k tomuto oboru a všem lidem, kteří dokáží vystudovat jeden z nejtěžších oborů, čímž medicína bezesporu je.
Najdou se bohužel i homeopaté, kteří zatracují západní medicínu a sázejí pouze a jen na „cukrové kuličky“. Tito lidé naopak mohou vypouštět racio a věřit pouze v sebeozdravnou sílu lidského těla. Což nemusí být vždy ideální.
Ve svém životě jsem si prošla oběma způsoby myšlení. Od hypochondrie a věčného stonání, kdy byl lékař pro mně jedinou spásou a později přes obrovské nadšení ze síly psychosomatiky, kdy jsem naopak zatracovala chemii, jako by to byl démon.
Odjakživa mě zajímalo jak funguje lidské tělo, a také psychika. To mě dovedlo ke studiu postklasické homeopatie, která vědu lékařskou nehaní, ale naopak ji respektuje.
Pochopila jsem, že věci nejsou černobílé a svou pozornost si zaslouží nejen homeopatie, ale také západní medicína. Je ale třeba vše brát s pokorou a respektem a nemělo by se jedno ani druhé vyvyšovat nebo zatracovat.
Mimochodem – krásné barvy, že? Jedna malá barevná krásná pilulka a člověk se hned uklidní :-)) Ale zpět k tématu…
Nic se nemá přehánět a chemii bychom neměli považovat za spásu lidstva. Samozřejmě je mnoho lidí, kteří berou léky dlouhodobě. Mohou to být léky na cukrovku, na tlak nebo třeba na cholesterol. Takový člověk by NIKDY neměl být homeopatem nucen přestat své léky užívat ze dne na den!
Pokud se tedy rozhodujete, který způsob léčby zvolit, není třeba přemýšlet zda vyměnit chemické léky za homeopatii. Takové situace se řeší ideálně tak, aby to bylo pro klienta vhodné. Vzhledem k tomu, že homeopatie nemoc nepotlačuje, ale náš systém léčí postupnými kroky, nemuselo by být náhlé vyřazení léků moudré.
Vedlejší účinky jsou velká nevýhoda všech léků. Co se týče chemických léků, vždy hrozí nežádoucí nebo vedlejší účinky. Léky tedy mohou podporovat funkci nějakého orgánu, avšak mohou negativně působit na žaludek, spánek atp. Také homeopatická léčba může mít vedlejší učinky, ale v opačném smyslu, než je tomu u západní medicíny.
Jelikož homeopatie podněcuje tělo a aktivuje ho k samoléčbě, (což je běžná schopnost regenerace zdravého těla, která může být právě z nějakého důvodu narušena, což vede k nemoci), během léčby se může stát, že se zlepší zdravotní stav i na jiných místech, než je právě řešen.
V homeopatii se zlepšuje stav psychický i fyzický. Vzhledem k tomu, že se každý lék týká více patologií, může se nám zlepšit například sluch, zrak myšlení, i když se na tohle danou léčbou zrovna nezaměřujeme.
V případě akutních stavů je někdy lepší vyhledat lékaře. Homeopatika nejsou zázračné pilulky a pokud jsou obtíže náhlé, nebo těžké, antibiotikům, analgetikům nebo operaci se prostě někdy nevyhneme. To je třeba respektovat.
Léky nám mohou pomoci potíže zmírnit a pak může přijít na řadu homeopatie, která dokáže rozhozený systém postupně vylaďovat. Když si zlomíme nohu, taktéž nebudeme léčit homeopatií, ale půjdeme za lékařem, aby nám kost srovnal. Následně můžeme homeopaticky podpořit hojení nebo můžeme s její pomocí řešit příčinu častého lámání kostí nebo jiných úrazů.
Řekněte samy, kdyby tyto dva obory spolupracovaly, nebylo by to úžasné? V jiných zemích je homeopatie oficiálně uznávaná. Bohužel u nás je podporována pouze lékařská věda, a to je velká škoda. Ale nemůžeme mít vše, že? Sále tu jsou možnosti jak homeopatii využít a kdo chce, cestu si najde 🙂
V každém oboru, tedy jak mezi lékaři, tak i mezi homeopaty se najdou jedinci, jak s otevřeným myšlením, tak i s tím patologickým. Když chceme službu od banky, nejdříve ověřujeme jaké jsou možnosti. Když dáváme dítě do školky, zajímáme se o to, jaký má daná instituce přístup k dětem. Když jdeme do restaurace, zajímá nás, jak tam vaří. Když kupujeme auto, nejdříve porovnáváme možnosti.
Je dobré nezapomínat, že stejně tak si můžeme vybírat i svého lékaře nebo homeopata. Nemusíme vystudovat fakultu, abychom se mohli vědomě rozhodnout, co je a není pro nás dobré. Zajímejme se proto o vlastní zdraví a hledejme možnosti. Nikdo jiný nemá odpovědnost za naše tělo. Jsme to jen my samy, kdo za své zdraví odpovídá a jak se nám bude v životě dařit.
Pokud chcete své potíže začít řešit nebo potřebujete individuální konzultaci, napište mi SEM, ráda vám pomohu. Zvu vás také do soukromé supiny pro ŽENY Kořeny svízele – Tajemství osudů , kde najdete další články o homeopatii, osobním rozvoji a najdete tam i mou podporu.
S láskou
Lucie