Začal jsem vnímat život trochu jinak, radostněji a pošťouchl se postupně k tomu...

"Když jsem šel k Lucii na koučink poprvé, neměl jsem nejmenší tušení, co se bude dít a co to se mnou udělá. Byla to tedy spíše zvědavost, co mě hnalo k tomu to zkusit.
Věděl jsem, že můj život není dokonalý, ale myslel jsem si, že vím, proč tomu tak je. Žil jsem v domnění, že pokud bych to chtěl změnit, tak to prostě udělám a nikdo jiný mi v tom nemusí nijak pomáhat.
Lucie mě ale svými neodbytnými otázkami dovedla ke zjištění, že v mé hlavě je, kromě mně důvěrně známého myšlenkového světa, ještě jiný svět.
Ten možná záměrně přehlížím, jelikož obsahuje myšlenky, o kterých se mi nechce přemýšlet. Jednak to nejsou myšlenky vždy příjemné a taky přemýšlení o nich narušuje mou vrozenou a hýčkanou pohodlnost.
Postupně jsem ale zjistil, že malými a takřka bezbolestnými krůčky můžu tyto myšlenkové neduhy změnit a znovu díky tomu objevit pocity, o kterých jsem si myslel, že už jsou dávno zapomenuté.
Začal jsem vnímat život trochu jinak, radostněji a pošťouchl se postupně k tomu, aby byl lepší než doposud.
K Lucii se tedy rád vracím a i když někdy vstupuji do jejích dveří s chmurnou náladou, odcházím obdařen klidem, pohodově naladěný a užívám si každého vjemu ze světa okolo."