
Možná jsi už taky přemýšlela nad tím, jak je možné, že žena, která působí sebejistě, ví co chce, je soběstačná a sebevědomá, nakonec zůstává s mužem, který ji pomalu ničí. S mužem, který ji shazuje, manipuluje, překrucuje realitu, psychicky deptá.
Dokola se ptá: Kde se sakra stala chyba?
Protože když ho potkala, působil silně, sebejistě, udělal by pro ni první poslední? A teď….?
Ptá se, kde udělala chybu? V čem sama selhala?
Jenže tohle není o sebejistotě a ani o selhání.
To je maskovaná nejistota na obou frontách.
Hru na „silného“ muže a „sebevědomou“ ženu. Ale pod tím jsou jen dvě zraněné bytosti, které si navzájem sahají na svá bolavá místa.
Doufají, že ten druhý je konečně vyléčí. Proto je to k sobě tak silně přitahuje. Jsou si v něčem podobní. Vypadají jako silné bytosti, ale uvnitř jsou zranění. Trpí nedostatkem lásky, pozornosti, přijetí…
Protože v ní vidí to, co sami nemají. Její klid, sílu pečovat, stabilitu.
Podvědomě cítí, že ona „drží svět pohromadě“ a doufají, že když budou blízko ní, budou se cítit stabiní, v bezpečí a silní.
Ale místo vztahu vzniká závislost a místo lásky boj o moc.
Protože její síla je často jen obranný mechanismus. Způsob, který se kdysi naučila, aby přežila.
Není to skutečné sebevědomí, ale maska neporazitelné Xeny bjovnice.
Pod ní je často:
Strach být viděna ve své zranitelnosti
Program „musím být silná, jinak to neustojím“
Potřeba mít převahu, protože jen tak je v bezpečí
Nedůvěra k opravdově silnému muži
A možná i to, že ho nedokáže ani poznat…
Žena, která nikdy nezažila přirozeně silného muže, takového, který je oporou, je pevný, klidný, laskavý a ukotvený v sobě –
ho možná vůbec nepozná.
A když už ho potká, může ji takový mucž odpuzovat. Může jí to děsit, může jím opovrhovat.
Nevzbudí v ní potřebu bojovat, zachraňovat, řesvědčovat…
Klid a laskavost pro ni není láska. Protože lásku dosud zažívala jen skrze bolest.
Taková žena často odchází z takového vztahu vyčerpaná a se slovy: Za to všechno, co všechno jsem pro něj udělala?
A právě tady je vidět ta hluboká dynamika:
potřeba zachraňovat,
potřeba se zavděčit,
potřeba připoutat si lásku tím, že se rozdá na úkor sebe.
Jenže to, co dává, není z lásky k druhému.
Ale ze strachu, že když nedá dost, nebude chtěná.
Tahle dynamika se netýká jen žen.
Mnoho mužů si přitahuje ženy, které je vysávají, znevažují,
a přesto v tom zůstávají — protože mají ten stejný program:
„Když budu dost dávat, když vydržím, když ji změním… bude to láska.“
Ale to s láskou nemá nic společného. To je naučený vzorec přežití z dětství a perfektně maskovaná nejistota.
Co ve mně přitahuje muže, kteří potřebují moji sílu?
A proč mě přitahují víc než ti, kteří by mi mohli být rovnocenní?
Proč zůstávám, i když cítím, že se v tom vztahu ztrácím?
Co si od toho slibuju? Čeho se bojím, že ztratím?
Jakého muže bych si opravdu přála, kdybych se nebála projevit svou citlivost?
A co by se změnilo v mém životě, kdyby opravdu přišel?
Co mi brání takového muže pustit do života?
Věřím, že existuje? Umím ho poznat? Nebo mě spíš děsí?
Jsme si ve vztahu rovni?
Nebo mám pocit, že pořád dávám víc, než dostávám?
Jak se cítím v jeho přítomnosti doopravdy?
Klidná? Viděná? Nebo sevřená, nejistá, pod tlakem?
Důvěřuju mu natolik, že se můžu uvolnit a být sama sebou?
Nebo se musím neustále držet, kontrolovat, přizpůsobovat?
Co by se stalo, kdyby mě opustil?
Opravdu bych ztratila jeho… nebo spíš iluzi, kterou jsem si o něm vytvořila?
Možná je čas tenhle vzorec uvidět. Možná je na čase poprvé říct nahlas… co jsi až doteď jen cítila. ![]()
![]()
Ne proto, aby se cítil někdo nedokonalý nebo snad vinen. Ale aby ses konečně mohla vrátit k sobě a cítit se opravdu milována.
Možná je na čase vidět vzorec nejisté ženy a nejistého muže, který nevědomky předáváme dál svým dětem. Proč? Protože ani nám to pravděpodobně nikdo nepředal… Ale ty tohle můžeš začít měnit, už jen tím, že to začneš vidět ![]()
Chceš vidět další články a být v kontaktu? Zvu tě do respektující soukromé skupiny pro ženy 🍀Kořeny svízele – Cesta ke zdraví žen a dětí
Lucie